Cestou domů se prakticky dělo to samé, jako když šly na koncert. Alex neustále nadšeně poskakovala a básnila o Harrym, s tou vijímkou, že teď k tomu přidala dalších pár obdivuhodných vět. Luna a Viktorie už byly dost unavené, takže už se jenom pousmívaly a Alexiny prupovídky poslouchaly jen na půl ucha.
"Nemůžu uvěřit, že náš pozvali na rande!" vřeštěla nadšeně.
"Není to rande." připomněla jí Viktorie znuděně.
"Ale.. ale to musí být rande!" nedala se Alex. "Copak si neviděla, jak po tobě Liam pokukoval? A jak Niall chytil Lunu kolem pasu?" oči jí zářily a usmívala se jak měsíček na hnojíčku (Ennin výraz :DD).
Luna vytřeštila oči, když si uvědomila, že Alex si Niallova počínání všimla a už, už chtěla něco říct, nakonec si to však rozmyslela a dál dělala, že nevnímá. Přece jen měla Alex pravdu.
"On po mě nepokukoval!" zamračila se Viky.
"No neříkej mi, že sis toho nevšimla?" vyjekla udiveně Alex.
Viktorie něco tiše zavrčela, strčila si ruce do kapes svých šatů a neodpověděla. Alex na ni ještě pár chvil hleděla, ale když jí došlo, že už Viktorie nic neřekne, napodobyla ji a po zbytek cesty do domu číslo 14 na Rozel Road nikdo nepromluvil.
xxx
Celý druhý den se holky musely přemáhat, aby klukům (přesněji Liamovi) nezavolaly. Nakonec se na svůj slib však vykašlaly a rozhodly se, že jim napíšou esemesku. Nic víc, nic míň.
"A neměly bychom jim zavolat?" strachovala se Viktorie. "Přece jen nevíme, jestli mají čas."
"Ale prosím tě." odbyla ji Alex. "Jinak by nám nedávali své číslo, nemyslíš?"
"Říkali, že jim máme zavolat, né napsat!" nedala se Viky.
Luna mezi nimi mlčky těkala pohledem, v ruce dřímala mobil a přemýšlela, koho z nich poslechnout. Nakonec bez varování v kontaktech našla Liamovo číslo a zavolala mu.
"Tůů... Tůů... Tůů..."
Ať to zvedne, Ať to zvedne, opakovala si v duchu. Po pátém zapípání to však tipla a zvedla pohled k holkám, které na ni hleděly. Očividně už si všimly, že je Luna nevnímá.
"Nezvedl to." konstatovala a kousla se do rtu.
Začala pochybovat o tom, že to byl dobrý nápad, jim zavolat.
"Já vám to říkala! Měli jsme jim napsat esemesku!" využila Alex situace, ale jakmile se Lunin mobil rozdrnčel a místností se rozlehly první tóny písně "Everything About You", zmlkla a opět upřela pohled na Lunu, která zvedla mobil k uchu.
"Haló?" řekla neurčitě.
"Ahoj Luno, to jsem já, Lou!" ozvalo se zvesela.
"Ahoj Lousi!" zazubila se. "Tak, jak to jde? Máte dnes čas?"
"Jasná páka, baby, tak v kolik?"
"Ve dvě u London Eye? Šlo by?" navrhla místo a čas, který si s holkama předem promyslely.
"Skvěle. A nemáme se pro vás radši stavit?"
"Nene, my to dojdeme." nesouhlasila Luna, načež do ní Alex strčila, zamračila se na způsob "Oni nás chcou vzít!" a Luna, jelikož nechtěla kamarádky zklamat, změnila svůj názor. "A nebo jo, víš, kde je Rozel Road?"
Lou se na druhém konci zasmál. "Holky naléhaj, nemám pravdu?"
"Jo, máš pravdu." zasmála se a odsunula se dál od Alex, aby neutržila další ránu.
"Alex?" smál se dál Lou.
"Jo, nemůže se dočkat, až vás zase uvidí. Tedy.. spíš Harryho." přiznala se smíchem a trhla sebou - Alex se po ní opět ohnala.
"Jasně, takže, Rozel Road?" zeptal se Lou pobaveně.
"Jojo, a číslo čtrnáct." upřesnila.
"Fajn, ve dvě tam budem!" rozloučil se Lou a oba to položili.
xxx
"Luno! Ty malá mrcho!" vykřikla Alex a skočila po ní.
Luna se akorát hlasitě rozesmála a začala utíkat před jistou hrozbou. Kamarádka se za ní hnala jak o závod, ale Luna, i když málem narazila do všeho, co jí stálo v cestě, byla rychlejší. Viktorie je se smíchem sledovala a jen uhýbala rozzuřené Alex, která se Lunu snažila chytit za každou cenu.
Nakonec to skončila tak, že se všechny tři leželi buď na zemi nebo na gauči a smíchy se svíjely v křečích. Pochopitelně...
No, tak klasicky si pospěš s pokračováním, protože sem fakt zvědavá :DD Je to super a u konce sem se smála tomu Pochopitelně :D Super ;)