"Jsem doma!" zakřičela, jakmile za sebou zabouchla dveře od domu.
Klíčky hodila na stůl a vydala se do kuchyně, kde máma připravovala oběd.
"Ahoj, Luno." usmála se na ni máma, když vzhlédla od hrnce.
Černé vlasy na ježka jí trčely do všech stran a když se usmála, objevily se malé dolíčky. Přes tělo měla převázanou zástěru a míchala jakousi omáčku, která překrásně voněla.
Luna mlčky vzala talíře a začala je rovnat na stůl. Nebyla si jistá, jestli se jí má na ten Londýn zeptat teď, nebo až příjde táta. Nakonec se rozhodla pro tu první variantu.
"Ehm.. mami? Chtěla jsem se tě na něco zeptat." zamumlala.
"Hmm?" zabručela máma na důkaz, že poslouchá.
"Mohla bych jet zítra do Londýna, k tetičce Rouzí?"
Paní Dallinová se zarazila a otočila se k dceři, která si nervózně začala pohrávat s příbory, jen, aby se nemusela podívat na mámu.
"A důvod?"
"No, víš, jak jsem psala dopis té skupině?"
Paní Dallinová přikývla a opřela se o kuchyňskou linku.
"Odepsali mi a poslali mi lístky na ten koncert."
Konečně zvedla hlavu a podívala se mámě do očí. Ta měla ve tváři nedůvěřivý výraz plný obav.
"Pojedeš sama?"
"Ne, vzala bych s sebou Alex, její rodiče už jí to dovolili."
"A tetička Rouzí? S ní to máš domluvené?"
"Ne, čekala jsem na tvůj verdikt."
Máma sklopila hlavu, pravděpodobně se zamyslela.
"Mami, neboj, budeme hodné, slibuju!" zaškemrala Luna.
"Na jak dlouho tam chcete jet?"
"Nanejvýš na měsíc."
"Měsíc?!" vyjekla paní Dallinová a zvedla hlavu.
"Tak fajn, fajn, nanejvýš dva týdny." opravila se Luna.
"Dobře, pojedeš, ale budete hodné!" vykulila oči a na zdůraznění svých slov zvedla ukazováček. "Tetě Rouzí zavolám sama, ale teď už se běž sbalit."
"Jůů!" zavýskla Luna. "Děkuji mami, moc, děkuji! Jsi skvělá!"
Nechala přibor přiborem, lupla mámě pusu na tvář a vyřítila se z kuchyně jako blesk. Musela okamžitě zavolat Alex.
xxx
"Pustili mě!" vyjekla Luna do telefonu, jakmile to Alex zvedla.
"No to mě podrž! Skvělý! Teď už nám v cestě ke klukům nic nebrání!"
Ze sluchátka se ozvalo hlasité "Juhůůů!" a Luna se rozesmála.
"Uvědomuješ si jaké to bude, poznat One Direction?" řekla zvesela.
"Já vím, já vím! Je to neuvěřitelné!" pištěla Alex.
"Fajn, zítra ti zavolám co a jak, ano? Ale teď mě omluv, musím se jít sbalit, protože pojedu do Londýýýnááá!" zavýskla Luna a s tím telefon položila.
Pokráčko!:D Hned :))
Další díl u mě :)