close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sen, nebo skutečnost 18.část

12. listopadu 2011 v 19:32 | Ronnie Lee |  Sen, nebo skutečnost
Vyjeli z houští lesa, které vedlo od nástupiště a všichni spatřili krásný, velký hrad, který se nazýval Bradavice.
"Tak jak se ti tu líbí?" zeptal se Fred, když si všiml jak se Nika dívá.
"Je to tu nádherné."
"Počkej si, až to uvidíš zevnitř." dodal Georgie.
Netrvalo dlouho a kočár zastavil. Když vystupovali, Fred Nice gentlemansky podal ruku, aby mohla bezpečně slézt dolů. Cítila se přímo královsky. Takový pocit nikdy v životě nezažila. Rozhlížela se kolem sebe a musela Freda chytnout za ruku, aby se neztratila, nebo do někoho nenarazila, když se dívala všude kolem sebe, jen na cestu ne. Fred ji spokojeně chytl ruku a Nika nevěděla, jestli je tak hezká, nebo kluci praštění. Vedl ji až úplně ke hradu, kde vystoupali po schodech nahoru, do vstupní síně.
Dveře byly zavřené a před nimi stála profesorka McGonagallová. Nikou projel další záchvat potěšení, když viděla další známou postavu z knihy. Profesorka McGonagallová jako vždy měla svůj proslov o tom, že počkáme na ostatní a pak vstoupíme postupně do velké síně.
Nika pohlédla na Freda, který se na ni usmál. Už mohla pustit jeho ruku, ale nechtěla. Zase to strašné nutkání být s někým jiným, než už má. Nakonec se ovládla a Freda pustila. Koutkem oka se na něj podívala a Fred vypadal zklamaně. V Bradavicích bylo tolik hezkých kluků a Nika to měla tak těžké. Najednou si přála, aby se k nim Harry nepřidal.
Dveře se otevřeli a ve skupinkách po kolejích si sedli ke stolu své koleje. Nika šla s klukama k nebelvírskému stolu a čekala, co se bude dít.
Na první pohled u stolu poznala například Seamuse, který se po prázdninách vítá s Deanem, jako všichni ostatní. Nebo Levanduli, která se něčemu směje se sestrami Patilovými.
Nika se rozhlédla a zjistila, že Fred s Georgiem a Leem už tu také nejsou. Začala je hledat pohledem a našla je u konce stolu, kde se vítali s Harrym, Ronem a Hermionou. Fred ji právě ukazoval Harrmu, protože na Niku mířil prstem a něco mu říkal. Nika zpanikařila, zavrtěla hlavou a hned se podívala někam jinam. Doufala, že si nevšimli jejího počínání.
Brumbál zatleskal, aby sjednal ticho a všichni si sedli za stůl. Nika seděla mezi dvojčatama a vedle Freda, seděl Harry. Fred se je už chystal seznámit, když Brumbál zavelel, aby k němu přišla slečna Malfoyová. Nika byla na půl vděčná, že oddálila seznamování s Harrym, na druhou stranu byla příšerně nervózní, kam bude zařazena. Vstala od stolu a zamířila k židličce s moudrým kloboukem. Byla sice nervózní, ale jak věděl,a kdyby byla prvňák, byla by víc. Profesor Brumbál jí pokynul, aby si stoupla čelem k žákům.
"Tohle je slečna Nika Malfoyová, přišla k nám o něco později, ale to vůbec nevadí. Nastoupí teď do pátého ročníku a bude studovat s vámi, jako každý jiný student. Slečno Malfoyová, můžete se posadit, abychom vás zařadili." ukázal Brumbál na stoličku.
Sedla se na ní. Nemusela na ni vyskočit, jak by to asi udělala, kdyby byla prvňák. Byla už tolik velká na to, že jí to nedělalo problémy. Profesorka McGonagallová ji na hlavu posadila Moudrý klobouk. Další změna byla, že jí nesklouzl až na čelo. Další důkaz toho, že už není malá holčička.
"Hmm, je těžké tě zařadit." zachraptěl Moudrý klobouk. "Tvé srdce chce do Zmijozelu, ale ty patříš do Nebelvíru a moc dobře to víš. Tak kam tě poslat."
Nika si vzpomněla, že je to stejné, jako v tom snu. Celá velká síň upírala svůj zrak na Niku, která se nervózně rozhlížela. Zahlédla Draca, který se na ni povzbudivě usmíval a pak pohlédla k Nebelvírkému stolu, kde vyhledala tři kamarády, kteří ji zaujatě sledovaly.
"Je to těžké, velmi těžké." Pokračoval Moudrý klobouk. "Potom ať je po tvém. NEBELVÍR!" zahlaholil a od stolu tří kamarádů se ozval ohlušující jásot, který se mísil s nadávkami a povzdechy zmijozelských.
Nice se na obličeji rozlil nadšený výraz a zamířila ke stolu své koleje. Pohlédla na Draca, který měl hlavu opřenou o ruku a zklamaně ji pozoroval.
"Promiň." naznačila rty tak, aby to viděl.
"Miluji tě i tak." naznačil rty odpovědí.
Nika se mdle pousmála a přisedla si znovu mezi dvojčata. Všichni na ni křičeli různé slova, jako například "Vítej v Nebelvíru." nebo "Jseš skvělá!".
"Jsem, zvědavej, co na to řekne Malfoy." Přiklonil se k ní Georgie.
Nika dělala, že ho neslyší.
"Vidíš, já ti říkal, že půjdeš do Nebelvíru." mrkl na ni Fred.
Brumbál znovu zatleskal, aby ujednal ticho. Povedlo se mu to. Teď přišla na řadu písnička Moudrého klobouku a poté prvňáci, ale Nika už dál pozor nedávala.
"Tak, teď když už jsi zařazena, představuji ti Harryho Pottera." ukázal na Harryho, který seděl vedle něj.
"Ahoj." pozdravil Harry. "Takže ty jsi Malfoyova sestra?" zeptal se zaujatě.
"Už to tak vypadá." usmála se Nika a potřásli si rukou.
"Že jsi taková…jiná. Normální." zasmál se Harry.
"Jo, normální." usmála se letmo Nika.
Měla chuť Draca bránit, ale nechtěla kazit jeho dlouholetou pověst, která se mu líbila. Chvílemi je přerušil hlasitý jásot od různých stolů kolejí, když se k nim připojili další prvňáci. Pak Brumbál povstal a ujal se slova ke svému každoročnímu projevu. Fred jí mezitím dal ruku na ramena a jemně ji políbil na tvář.
"Hej, kluci, my teď spolu chodíme!" řekl potichu nejbližším nebelvírčanům, kteří ho zaujatě poslouchali.
Nika se zasmála.
"Vtipálku!"
"Co když to nebyl vtip." šeptl jí do ouška a Nika se zachvěla.
Fred to ucítil a spokojeně se usmál.
"Byl to vtip." řekla Nika.
"Proč myslíš?" šeptl jí znovu do ouška, při čemž se Nika znovu zachvěla.
"Protože, někoho mám." odpověděla tiše Nika, ale neodvážila se říct koho.
Dovedla si sama domyslet, jak by asi vyznělo, kdyby řekla: "Chodím ze svým bratrem Dracem."
"Sakra!" zaklel tiše Fred. "Proč si mi to neřekla dřív?"
"Nevěděla jsem, že mě chceš." vysvětlila Nika.
"Kdo to je?" zeptal se potichu.
"To neřeknu."
"Dobře, ale ať je to kdokoli, chci abys věděla, že se nevzdám a budu o tebe bojovat." řekl Fred a Nika se znovu zachvěla.
Její pohled teď sklouzl ke Zmijozelskému stolu a zjistila, že je Draco s vražedným pohledem sleduje.
"Frede, pusť mě." Špitla, že to sotva bylo slyšet.
Fred ji ještě jednou políbil na tvář, pustil ji a otočil se k Brumbálovi. Nika znovu pohlédla na Draca, který rty naznačil větu: "Dávej na sebe pozor."
Nika krátce přikývla.
"…a nyní, jezte a pijte! Hostina začíná!" zahlaholil Brumbál a na stolech se objevilo jídlo.
Nika se s chutí pustila do večeře. Až teď si uvědomila, že hlady skoro umírá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama