Bude v pořádku?"
"Určitě ano. Maximálně hrozí, že si nebude pamatovat, kdo jsme."
"Cože?!"
"Bohužel, taky nechci, abych jí to všechno musel vysvětlovat znova."
"Ty jsi sobec! Měj jde o to, že …že si mě nebude pamatovat? Co když mě už nebude milovat?"
"Jsi pošetilý, Draco. Jestli k tobě opravdu někdy něco cítila, tak to bude cítit i když bude mít amnézii."
"Dobře. A…co když je v kómatu? Co když už se neprobudí? Co..když umře?!"
"Draco, uklidni se. Neumře, to ti slibuji."
"Dobře, věřím ti. Stihne odjezd do Bradavic? Teda, jestli se probudí. Jestli ne, zůstanu tady a nikam nepojedu."
"To nevím. Uhodila se hodně."
"Můžu tady s ní být na chvíli sám?"
"Hmm, je těžké tě zařadit." zachraptěl Moudrý klobouk. "Tvé srdce chce do Zmijozelu, ale ty patříš do Nebelvíru a moc dobře to víš. Tak kam tě poslat."
Celá velká síň upírala svůj zrak na Niku, která se nervózně rohlížela. Zahlédla Draca, který se na ni povzbudivě usmíval a pak pohlédla k Nebelvírkému stolu, kde vyhledala tři kamarády, kteří ji zaujatě sledovaly.
"Je to těžké, velmi těžké." Pokračoval Moudrý klobouk. "Potom ať je po tvém. ZMIJOZEL!" zahlaholil a od stolu na druhém konci Velké síně se ozval ohlušující jásot, mísící se s Nebelvírskými zklamanými povzdechy.
"Niko, Niko, klid!" slyšela známí hlas z velké dálky.
Vzápětí otevřela oči a nad ní se skláněl Draco. Vypadal starostlivě a ručníkem jí utíral čelo od potu.
Zmateně se rozhlédla kolem sebe. Ležela ve své posteli, ve svém pokoji.
"Co se stalo?" zeptala se a popadala dech.
"Při letu jsi narazila do zdi, ale už je to dobré. Věř mi." uklidňoval ji Draco.
"Ne, ne." nedala se Nika.. "Co se stalo teď?"
"Asi si měla noční můru. Celá si sebou vrtěla a neustále si vykřikovala 'Ne!'."
Nika se podívala kamsi za Draca a vzpomínala, co právě teď viděla.
"Co je dnes za den?" zeptala se náhle.
"Sobota. Zítra jedeme do Bradavic."
"Jak dlouho jsem spala?"
"Od včerejška." odpověděl Draco.
Nika potřebovala chvíli klidu, aby si všechno v té hlavě přebrala.
"Nechám tě prospat, jo?" řekl Draco a povzbudivě se usmál.
Nika přikývla. Draco vstal a s hlasitým klapáním jeho bot po mramorové podlaze odešel.
Nika se převalila na bok. Co to mělo znamenat? Proč měla noční můru? Vždyť ji zařadily tam, kam chtěla. Nebo ne? Nebo opravdu ji to táhne do Nebelvíru?
Nechápala to. Zavřela oči a po chvíli usnula.