close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sen, nebo skutečnost 8.část

17. srpna 2011 v 21:20 | Ronny |  Sen, nebo skutečnost
"Draco!" zavolala na něj.
Draco se pomalu otočil. V jeho obličeji si pohrával výtězoslavný úsměv.
"Ano?"
"Ehm..."
Nika nevěděla, jak mu říct, aby se vrátil. Nezamilovala se do něj. Teda aspoň si to stále opakovala. Ale on jí to nedělal vůbec lehké. Byl okouzlující, šarmantní, nápomocný. Ten jeho krásný úsměv jí přímo podlamoval kolena.
Přešlapovala z místa na místo a stále se na něj dívala. Nic však stále neřekla.
"Co ,ehm'?"
Ten je ale mazaný! Chtěl dosáhnout svého. Chtěl, aby mu sama řekla, aby se k ní vrátil. Aby byl s ní.
"No, ehm..." začala Nika a stále více nervózně přešlapávala z nohy na nohu, "Vrať se zpátky, prosím."
Draco ji velmi rád uposlechl. Objal ji kolem pasu a znovu si ji k sobě přitiskl. Nika mu přišla vstříc. Na povrch vypadala šťastně, ale v nitru se odehrával krutý boj. Jedna její polovina říkala, ať zůstane s Dracem a druhá ji nutila ho od sebe držet dál. Zamilovala se do něj a to něchtěla.
"Draco, proč mi to děláš?" zeptala se ho Nika.
"Já dělám něco tobě? To ty děláš mě. Ani nevíš, jak se cítím, když mi nejsi na blízku."
"Ale co Hermiona?" otázala se starostlivě a pohlédla do jeho krásných, šedých očí.
"Rozešli jsme se, to nevíš?"
"Ne." zarazila se Nika.
Že by jí něco ušlo? To přece ona psala jejich osud.
"Kdy se to stalo? Vždyť přece včera mě kvůli tomu tvůj otec povolal."
"Včera večer, jakmile jsem tě dovedl ke tvému pokoji, poslal jsem jí sovu, že by jsme to měli ukončit, že nechci mít problémi. A ona mi okamžitě odpověděla, že souhlasí. Ale nesmíš to říct mému otci, jinak tě do Bradavic nepustí."
Nika na něj nevěřícně zírala.
"Ale...proč si to udělal?"
"Proč?" zeptal se pobaveně Draco. "Už včera večer před tvím pokojem jsem si uvědomil, že jsem do tebe zamilovaný. Nechtěl jsem si to připustit, ale už to tak bylo."
"Ty máš nějakou slabost pro dívky z mudlovské rodiny." posnamenala Nika.
Oba se rozesmáli. Nikdo z nich si nevšiml, že je Lucius zaujatě sleduje.
Draco se právě v té chvíli odvážil a jemně Niku políbil. To už Lucius nevydržel. Rázným krokem vyrazil k těm dvou a zastavil se těsně před nimi. To už si ho oba všimly a odtáhly se od sebe.
"Co to mělo znamenat?" zeptal se horečně.
Nikdo mu neodpověděl. Lucius měl vykulené oči a zřejmě potlačoval vztek.
"Dneska už se asi vrátíme domů. Zítra se sem vrátíme."
Otočil se a rychlým krokem zamířil ke krbům. Jakmile Lucius vstoupil do krbu, okamžitě zmizel v zelených plamenech. Oba dva se na sebe podívali.
"Co teď?" zeptala se Nika.
"Nevím. To nějak vyžehlím."
"Ty? Já jsem do toho taky zapletená. Chci ti pomoct." naléhala Nika.
"No dobře. Jak myslíš." usmál se a zmizel v plamenech.
Nika se nadechla a vstoupila do krbu za Dracem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama