Po snídani se odebrali do síně, kde byl krb. Na římse byla málá, kamenná mistička, v níž byl prášek- Letax.
"Už si to někdy dělala?" zeptal se Lucius a otočil se směrem k Nice.
"Ne." řekla Nika, "Ale mám zkušenosti." dodala, když si vzpomněla, jak to bylo v knize.
"Dobře. Půjdeš hned po Dracovi."
Nika přikývla a Lucius pokynul Dracovi, aby šel do krbu. Uposlechl ho a nabral si do ruky plnou hrst letaxu.
"Příčná ulice!" pronesl a švihl letaxem do krbu.
Vzápětí se kolem něj ovinuly zelené plameny a Draco zmizel.
"Teď jsi na řadě ty, Niko." otočil se k ní Lucius.
Nika naprázdno polka a vstoupila do krbu. Nabrala si hrst letaxu, vhodila ho pod sebe a vykřikla:
"Příčná ulice!"
Měla pocit, jako by ji vcucla nějaká obrovitá vpust. Točila se pořád dokola a dokola, až se jí zatočila celá hlava. Kolem ní se vířily zelené plameny. Připadala si, jako na nějaké cirkusácké atrakci. Konečně nohama dopadla na kamennou zem a před očima se jí pořád míhaly zelené plameny. Cítila, jak strácí rovnováhu a vypadla z krbu na ulici. Příčnou ulici. Někdo ji však zachytil dřív, než dopadla na studenou zem. Chvíli ještě nerozpoznala, co se kolem ní děje. Zavřela oči a znovu je otevřela. Zjistila, že ji v náručí drží Draco. Znovu oči zavřela a v hlavě si přemítala, že to není možné. Otevřela je. Draco ji pořád držel v náručí, ale teď už za ním stál Lucius a s vážnou tváří si ji prohlížel.
"Jsi v pořádku?" zeptal se ji Draco.
"Jo, snad ano."
Znovu zavřela oči a chytla se za hlavu.
"První cestování letaxem je vždy obtížné." vysvětlil Lucius. "Nic to není. Brzo budeš zase v pořádku. Jen se ti zatočila hlava."
Nika přikývla.
"Dobré Draco, už mně můžeš dát na zem."
"Ještě ne, mohla bys zase upadnout."
Nika zvedla hlavu a podívala se na něj. Draco se usmál. Překvapil ji. Znovu. Pohledem začala šmátrat po Luciusovi, protože ji zajímalo, co na to řekne. Ten tam však nebyl. Rozhlédla se okolo a zjistila, že stojí před jednou z výloh a zaujatě ji sleduje. Draco ji jemně postavil na zem a společně šli za Luciusem. Nika pohlédla Luciusovi do tváře, aby se ujistila, že se dívá na výlohu. Poté ho napodobyla.
"Můj bože, to je nová Stříbrná Střela!" hlesl Draco.
Ve výloze bylo vystavené elegantní koště. Mělo tmavě hnědou barvu a celé se lesklo. Na Hlavyci byl úhledný nápis Stříbrná Střela a vysel na ní lísteček s větou- doposud nejrychlejší koště světa. Kupte si a Leťte si. Nika si vzpomněla na Nimbus 2000, který byl vystaven ve stejné výloze. Jediné, co Nice nesedělo, bylo, že u Nimbusu byla skupinka obdivovatelů. Teď tu však nikdo nebyl.
Rozhlédla se a všimla si, že všichni okolo míří jedním směrem.
"Pane Malfoy?"
"Říkej mi Luciusi, teď jsme přece do rodiny." usmál se, ale nepohlédl na ni.
Pohledd měl pořád přilepený na nové Stříbrné Střele.
"Dobře, Luciusi?"
"Ano?" konečně se k ní otočil.
Nika prstem ukázala na kolemjdoucí, kteřé stále mířili jedním směrem.
"Áááh." protáhl.
"Co se děje?" zeptala se s obavami v hlase Nika.
"Popletal chce něco říci."
Nika na něj nechápavě pohlédla. Když Popletal už měl být dávno mrtvý! V tom si vzpomněla, že teprve nastupují do páteho ročníku, takže je vše, jak má být.
"Půjdem taky?" zeptal se Draco.
Lucius přikývl a zařadily se do proudu kouzelníků a čarodějek mířící k Ministerstvu Kouzel.