Strašně se nudila. Poslední dobou se pořád šprtala a teď, když už má zkoušky za sebou, nemá co dělat. Chvíli čuměla do blba a přemýšlela o tom, že by si udělala filmovou noc. Ale ne. Samotná se bude nudit. Jisto, jistě. Dalších pár minut přemýšlela, jestli má vůbec dost sil se natáhnout pro telefon a zavolat kamarádkám. Nakonec se přemluvila. Zvedla telefon, vytočila číslo na Cherryl a přiložila si sluchátko k uchu.
,,Ahoj!..."
,,Ahoj Cherryl." odpověděla, ale kamarádka neustále pokračovala.
,,...Pravděpodobně teď nemám čas, zavolejte mi později. Cherryl."
Aha. Záznamník. Sakra! Tak jo, zkusí zavolat Emily. Ona určitě mít čas bude.
,,Tůůůt...tůůůt....Nazdar!" ozval se nadšený výkřik.
,,Ahoj Emily, máš dnes večer čas?"
,,Jo, o co jde?"
Emily byla trošku střelené děvče, proto jí také přezdívaly ,,Lentilka". Byla víc než střelená. Spíš hyperaktivní. Až moc.
,,Mohla bys dnes v noci u nás přespat? Cherryl už jsem volala, ale měla záznamník. Ještě bych se zeptala Katte. Co ty na to?"
,,Jo! Budu moc ráda. Přijdu k tobě v sedm večer. Zatím!"
Než stačila Andrea cokoli říct, ve sluchátku se znovu ozvalo to otravné ,,tůůůt". Tak jo, ještě Katte. U ní si Andrea nebyla moc jistá. Katte byla spíš samotářka a na takové bláznivé večery moc nebyla. Vlastně bylo vůbec štěstí, že se s partičkou, jako je Andrea, Emily a Cherryl přátelila.
Cítila se, jako by právě měla zavolat smrti. Ale musí to udělat. Pro dobro všech. Přece ji má ráda. Tohle by jí neudělala. Ne teď, když má konečně přátele. Nikdy.
Vytočila číslo a čekala, co se bude dít.
,,Haló?"
Aha. Jako vždy. Co vůbec čekala!
,,Ahoj Katte, chtěla jsem se zeptat, jestli u nás dnes budeš spát…Teda jestli máš čas!" opravila se.
Na Katte se musí opatrně. Je to trošku přecitlivělé děvče.
,,Jo, mám čas." Zamumlala.
,,Takže půjdeš?"
,,Nevím."
,,Aha. A zavoláš?"
,,Možná."
,,Aha. A zavoláš?"
,,Možná."
Tohle nikam nevede. Přece s ní nebude půl hodiny konverzovat o ničem! To opravdu ne.
,,Tak půjdeš nebo ne!?"
"Nevím!"
O-ou. Zapomněla, že na ni zvýšila hlas. A takové to má následky.
"Promiň Katte. Chtěla jsem jenom, aby si přímo odpověděla."
"Řekla jsem ti jasnou odpověď-možná."
Povzdechla si. "Já jsem tou jasnou odpovědí myslela-"
"Víš co, zavolám ti. Čau."
Andrea položila telefon. Řekla, že zavolá. Takže zavolá. To je dobře, ne?
Pohlédla na svoje hodinky. Bude pět hodin. Výborně, to se ještě stihne ještě trochu prospat, než se zaboří do peřin a bude do pěti do rána čumět s holkami na filmy. Otočila se na posteli a upadla do říše snů.