close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Osud nezměníš

28. července 2011 v 15:45 | Ronny Le Reedová |  The Oldest Stories
Tohle se mi jednou zdálo ve snu a připadalo mi to jako skvělí námět na povídku. Tak tady to máte =)

Věděla jsem to.
Věděla jsem, že Severus brzy zabije. Albuse Brumbála.
Zvedla jsem hlavu, protože se z věže nade mnou ozval ředitel.
,,Harry, sejdi dolů a nevycházej, ať se stane cokoli. Rozumíš?"
Harry nejistě přikývl. ,,Jistě."
Viděla jsem ho, jak nervózně sešel do mezipatra, proto jsem se schovala za roh, aby mně neviděl. Na schodech se ozvaly kroky smrtijedů. Harry vzhlédl vzhůru a sledoval, jak Draco Malfoy plní své poslání.
Popravdě se cítil skvěle, při pohledu na tu jeho rozmíšlející se tvář. K tomu veděl, že by Draco nikdy nezabil. Nikoho.
Zašklebila jsem se, do hovoru se vložila Bellatrix. Pohlédla jsem na Harryho. Zrychlil se mu dech.
Přidušené klapání podpatky o podlahu a Harry sebou trhl. Před ním stál v černém, jako obvykle, Severus Snape.
,,Ššš." Dal si prst před ústa.
Cítila jsem, jak Harry usilovně přemýšlí, co má dělat.
Zkrs mezery v prknech na něj Brumbál ,naposledy' pohlédl. Harry to však netušil.
Vykročila jsem a rázně jsem ze zadu Harrymu zavřela ústa.
Leknutím vytřeštil oči a ruku připlácl na moji. Severus si povzdech a než jsme se nadála, byl pryč.
Harry se otočil. Cítila jsem, že má strach.
,,Ronny Le?" šeptl překvapeně.
Tvrdě jsem ho chytla za triko a připlácla ho ke zdi, protože se Bellatrix podívala na místo, kde jsme ještě před chvílí stáli. Naštěstí nic neviděla a pokračovala. Harry zaskučel, ale ruku jsem měla pořád na jeho ústech, takže nic nevyznělo.
Pohlédl mi tázavě do očí. Dala jsem si prst před ústa. Přesně jako Severus.
,,Avada Kedavra."
Musela jsem Harryho usilovněji přidržet, protože se vymikal kontrole.
Jakmile jsem spozorovala, že smrtijedi už nejsou poblíž, pustila jsem ho. Rozběhl se po schodech do věže a shlédl dolů. Už to věděl.
Teď teprve zjistil, že je Albus Brumbál mrtev.
Tichem se rozlehl jeho řev. ,,Nééé!"
Opřel se o zábradlí a hlasitě oddechoval.
Opatrně jsem se přiblížila. Otočil se a prudce se hnal ke mě. Šla jsem do zadu. Pozpátku.
Přitiskl mě ke zdi.
,,Proč si mi to neřekla?!...Proč?"
Po tváři mu tekla slza.
Cítila jsem se strašně. Harry sklopil hlavu a já jsem ho mlčky pozorovala. Rice měl obě přitisklé ke zdi kolem mně. Poté se jakoby uklidnil a podíval se mi do tváře.
,,Bože, jak jsi krásná."
Zalapala jsem po dechu.
,,Harry, měli bycho sejít dolů." řekla jsem přerývavě.
,,Jistě."
Zase to jistě?! Dohánělo mně to k šílenství. Ruce spustil podél svého těla a já jsem byla opět volná.
Chvíli jsem přemýšlela, co dál. Ale pak jsem ho chytila jemně za ruku a seběhli jsme dolů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama