close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

(5)Knihovna

30. dubna 2011 v 11:45 | Nymfadora Wollisová |  The Oldest Stories


Ráno Nymfadoru probudily raní paprsky slunce, které jí svítily do očí. Unaveně je otevřela, zívla a rozhlédla se po Semovi. Sem v místnosti nebyl. Pomalu vstala a šourala se až k sobě do pokoje. Oblékla se a pohlédla na sovu, která teď už v kleci čiperně houkala. Vzpomněla si na Morganu, vytáhla ze šuplíku kus papíru a perem rychle naškrábala:
Morgano,
moje snaha přimět matku k mojí návštěvě
u vás doma se vydařila. Prosím napiš mi v kolik
hodin v neděli si pro mě přijedete.
S láskou,
Nymfadora
Dopis přivázala sově k noze a vypustila ji. Poté sešla po schodech dolů do kuchyně. Sem seděl u stolu a zrovna jedl chleba s medem. Paní Wollisová v kuchyni nebyla. Sem si až teď všiml,že v kuchyni není sám.
,,Dobré ráno." pozdravil.
,,Ahoj." odvětila Nymfadora a přisedla si ke stolu.
,,Jak si se vyspala?"
,,Moc dobře ne. Přece víš jak to v noci bylo." mrkla na něj.
Sem se mdle pousmál a pokračoval: ,,Tvoje mamka je na zahradě."
,,Aha." zabručela nepřítomně Nymfadora a vzala si krajíc chleba s medem.
Chvíli oba mlčeli a dojídali snídani. Klid přerušila až paní Wollisová, která vešla do dveří s náručí plnou nějakých bylinek a tvářila se vyčerpaně. Jakmile si všimla Nymfadory, trochu neochotně pozdravila: ,,Ahoj, Doro."
,,Ahoj." odvětila.
Paní Wollisová položila náruč zeleně na kuchyňskou linku a přisedla si ke stolu.
,,Dnes zajedem do knihovny. Sem si chce vypůjčit pár knih a já musím dopsat objednávky."
Paní Wollisová pracovala v městské knihovně Mandragoru. Nymfadora tam každý týden jezdila na kole s matkou a pomáhala jí s prací.
,,Dobře." souhlasila Nymfadora, ,,Aspoň že tam bude Sem." šeptla, že to nikdo neslyšel. Nymfadora byla ráda, že konečně vypadne z domu.
Po snídani se převlékli a na kole vyrazili do města Mandragor. Bylo příjemně teplo. Cestu od domu Wollisovích až do Mandragoru dobře znala a proto nedávala moc pozor kam jede, ale spíš si užívala počasí. Brzy dorazili ke knihovně. Sesedli z kola a vyšli schody až ke bráně, kterou paní Wollisová ihned začala odemykat. Vešli do rozlehlé místnosti. V rohu u vchodu byl psací stůl a zbytek pokrývaly obrovské regály knih. Ani pár stolečků k sezení tu nechyběly. Paní Wollisová si sedla za psací stůl u vchodu, vytáhla ze šuplíku papíry a začala psát objednávky. Po chvíli zvedla hlavu a všimla si, že Nymfadora ani Sem se doposud nepohnuli.
,,Tak na co čekáte?" podivila se.
Nymfadora pohlédla na matku, pak se ale odvrátila a vešla do jedné uličky mezi regály knih. Rozhlížela se po nějaké vhodné knize, kterou by si mohla za čas, co bude v knihovně přečíst. Procházela jeden regál za druhým, na žádnou zajímavou knihu však nenarazila.
,,Au!" vykřikla Nymfadora, neboť právě o něco zakopla a spadla na zem.
Zvedla se a začala hledat příčinu jejího pádu. Na zemi před ní, ležela tlustá,černá kniha. Na první pohled vypadala jako docela obyčejná Bible nebo Snář, když ji však zvedla, její nápis hlásal něco, co v životě neslyšela. Na vnější straně byl nápis Legendy a Historie-Wandorové a Elementové. Konečně našla knihu, která ji něčím zaujala. Přisedla si k nejbližšímu stolku, otevřela knihu a začala číst.
Úvod
Za dávných časů, existovali kouzelníci a čarodějky.
Každý kouzelník či čarodějka měla svého opatrovníka, neboli démona,
který svého pána nejen chránil před nebezpečím,
ale také mu dělal často společnost.
Opatrovník byl zrozen v podobě zvířete,
který přesně kopíroval povahu svého pána.
Kouzelníci a čarodějky byli rozděleni do dvou rodů.
Jeden z nich se jmenoval Wandorové. Tito kouzelníci a čarodějky
používali ke své moci hůlky a jejich rodným jazykem byla angličtina.
Na druhé straně byli Elementové, kteří ke své moci
nepotřebovali hůlky, nýbrž uměli ovládat živli. Každý Element měl svůj živel, který
mu pomáhal zvítězit v bojích. Rodný jazyk Elementů je latina.
Tyto dva rodokmeny proti sobě nijak nesoupeřili, až do doby, kdy
Alexandra Subnýgerová vynalezla hůlku s nápisem:
Baculum magicum Hoc illud inciderit in manus iure heres familiae vatum.
Což v překladu znamená:
Ať tato kouzelnická hůlka vpadne do rukou správného děditele rodu kouzelníků.
Tato latinská věta vyrytá do Alexandryniny hůlky rozpoutala nepokoje mezi rody,
neboť Elementům se nezamlouvalo, aby Wandorové
používali jejich jazyk, jako za vlastní.
Nepokoje se vyvrcholily až roku 1854, kdy propukla válka
na malé kouzelnické škole Crulife, ve které byly dvě koleje.
Silvecor, do které chodili pouze Elementové a Goldygor, do které
chodili pouze Wandorové.
Obě koleje se proti sobě spikly a bitva skončila tím,
že oba rody skoro celé vymřely a na moc kouzelníků a
čarodějek se zapomnělo.
Povídá se historka, že jednoho dne se na světě
narodí kouzelník či čarodějka,
která bude mít moc jak ovládat živel, tak používat hůlku a
tím ujedná spory mezi dvěma rody.
Alexandra ještě před svou smrtí sdělila hůlku své dceři Lilietě,
která založila tak zvaný Fackvesův řád.
Do dnes se neví, proč byl řád založen,
kolují však pověry, že Lilieta ho založila na základě toho,
aby uchovala a zachránila hůlku před Elementy.

Nymfadora dočetla a poté knihu sklapla. Zvedla hlavu a pomalu si v hlavě přemítala, co teď zjistila. Nevěděla, co si o tom má myslet. Vlastnila hůlku, která byla prvkem nepokojů dvou rodu kouzelníků a čarodějek. Znovu si přečetla překlad věty vyryté do hůlky a zamyslela se.,,Tak proto se Lili zatvářila tak vážně. Bylo to její poslání. Ale to znamená,že já...jsem...čarodějka!"
přemítala si v duchu, to poslední slovo však nadšeně vykřikla. V knihovně však doposud nikdo nebyl, takže ji nikdo neslyšel. Vstala a rozběhla se do jedné uličky mezi regály. Chtěla najít Sema a všechno mu vypovědět a tím také vysvětlit. Nikde ho nenašla. Běhala pořád dokolečka, ale ani živá duše. Nakonec přestala mít dost sil, aby běžela dál a dál a rozhodla se, že se radši půjde zeptat matky, jestli Sem někam nešel. Rozhlédla se kolem sebe a vešla do další uličky o které věděla, že vede k východu. Přišla ke psacímu stolu, kde seděla její matka Samanta a pořád něco psala.
,,Mami?"
,,Počkej Doro!" okřikla ji a dál hleděla do zápisků.
Po chvíli zvedla hlavu a pohlédla na svou dceru.
,,Co potřebuješ?" otázala se.
,,Nevíš náhodou, kde je Sem? Nemůžu ho nikde najít."
,,Šel k radnici pro zmrzlinu. Měl by se vrátit každou chvíli."
,,Dík." poděkovala Nymfadora a vyběhla z knihovny, když si vzpomněla, že v ruce pořád drží knihu. Vrátila se a položila knihu na jeden ze stolků, který byl nejblíže. Poté se znovu rozběhla ven z knihovny. Venku bylo pořád teplo a na nebi se již objevily červánky. Rychlím krokem zamířila k radnici, kde každou sobotu stával stánek se zmrzlinou. Když dorazila na náměstí, uviděla Sema, jak sedí na jedné lavičce a v ruce drží vanilkovou zmrzlinu. Honem se k němu rozběhla a sedla si vedle něj.
,,Ahoj. Co ty tu?" otázal se podiveně.
,,Musím ti něco říct." vychrlila ze sebe Nymfadora z posledních sil.
,,Dobře, ale nejdřív naber dech. Ok?"
Nymfadora se zhluboka nadechla a pověděla Semovi vše, co přečetla v knize. Nedostala se však k domněnce, že by mohla být čarodějka.
,,A nenapadlo tě...no víš...podle té věty...že jsi čarodějka?"
,,Napadlo." odpověděla zamyšleně.
,,Poslyš, měli bychom se vrátit. Svoje spekulace pak probereme pěkně doma u krbu, jo?"
,,Jak myslíš." souhlasila Nymfadora a společně se vydali zpět ke knihovně. Když došli ke schodům, paní Wollisová zrovna zamykala dveře.
,,To je dost,že jste se vrátily!" štěkla po nich a všichni zamířili ke kolům.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám můj blog?

Moc je úžasnej!
Nwm
Fuuuj!

Komentáře

1 Nika Nika | Web | 3. května 2011 v 0:03 | Reagovat

Pěkně napsané. Ale je tam nějak moc náhod najednou. A taky pořádně nepopisuješ chování Samanthy(matky). Hned na začátku byla uvedena nenávist, ale mě se občas zdá, že je naprosto normální a potom najednou o pár minut později pěkná cholerička .. :D ;)
Ale je to jenom můj názor :)

2 Lulánek :P Lulánek :P | Web | 3. května 2011 v 14:22 | Reagovat

Díky,budu to mít na srdci :) V přístích dílech se ale taky dozvíte, proč ji Smanta tak nenávidí. Dora se jí totiž na to ještě nikdy nezeptala, kupodivu jí to ,zatím' ani nenapadlo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama