Nymfadora si lehla do postele a s sebou si vzala také deník Mladé čarodějky. Sova v kleci spokojeně houkala, neboť Nymfadora ji dala vodu. Jak se zdálo hlad neměla i když to Nymfadoru nepřekvapilo, protože při cestě do domu Wollisovích, byla pravděpodobně na lovu. Nymfadora otevřela deník a znovu si přečetla nápis který hlásal to jméno,které jakoby už někdy slyšela.Na chvilku se zamyslela a znovu těkala pohledem po měsíci ve tvaru úplňku.Byl to tak nádherný pohled a Nymfadora si ho užívala,jako něco výjimečného.Potom zase upřela svoji zvědavost na deník,který našla ve skříni.Otočila na další stránku,kde byl další nádherný rukopis napsán červeným inkoustem.
Fackvesův řád
1.Lilieta Subnýgerová
2.Katie Bellová
3.Claire Rosé
4.John Ellenwood
5.Ellen Hilstonová
6.Luna Firsová
7.Narcisa Lémeritová
,,Lilieta Subnýgerová,Katie Bellová,Claire Rosé,John Ellenwood,Ellen Hilstonová,Luna Firsová,Narcisa Lémeritová."opakovala jejich jména Nymfadora šeptem ,,Tihle všichni byli čarodějky a kouzelníci.Ale proč založili Fackvesův řád?Co to vlastně je?Co to znamená?Lilieta Subnýgerová…ta byla určitě nějaký můj předek.To byla určitě ta dívka,která napsala tenhle deník."
To jméno jí bylo povědomé,ale vůbec nevěděla,kde jej již slyšela.Když začala listovat na další stránky,pocítila zklamání.Všechny ostatní listy nebylo schopné přečíst.Byly rozmazané,jakoby deník mladé čarodějky někdo zvláštně hodil do vody,že se namočila jenom polovina deníku.Jenom červené šmouhy a nic víc.Bylo to kouzelné vlastnit něco tak zvláštního a něco tak vzdálené od normálního světa a tak odlišné.Chvíli ji dokonce napadlo,že ona sama by také mohla být čarodějkou,pak si ale uvědomila,že je to úplně nesmyslné.Ale co když je to pravda?Co když je opravdu čarodějka?
Vstala,odložila deník na postel a přešla ke skříni,kde deník přebýval už léta.Otevřela ji a vypadalo to,jakoby čekala,že se stane něco zvláštního,co ji posune dál.Nic se ale nestalo.Ve skříni,na zaprášeném místě kde deník pobýval,byly jen znázorněné obtisky deníku a všude kolem byl jenom prach.Nymfadoru zaplavil pocit zklamání a pohlédla na sovu,která v kleci,na Nymfadořině psacím stole spokojeně spala.Zavřela skříň a zklamaná si obmotala šňůru od županu kolem pasu.Nazula si papuče,deník si strčila do kapsy od županu a potichu jako myška vyšla ven na temnou chodbu.Celý dům už spal.Opatrně zavřela a sklouzla pohledem na hodiny,které vyseli nad jedním pokojem.Hodiny tikali do rytmu a ukazovali,že právě odbilo dvanáct hodin.Pomalu popošla o kousek blíž k Semovu pokoji a přitom se dívala do tmy kolem sebe.Na stropě byla jenom jedna malá lampička která každou chvíli zhasla a zase se rožhnula.Zadívala se na lampičku,která působila strašidelným dojmem.Měla strach.Podél zdi zase popošla k pokoji pro hosty.Najednou kolem začalo být velké chladno.Nymfadoře naskočila husí kůže a promnula si ramena.Světlo zhaslo.Nymfadora stála u zdi ve tmě a celím tělem se jí hemžil strach.
,,Co se to děje?"říkala si v duchu,,Kde je ta klika!?"začala šmátrat rukama po zdi a pohybovala se velmi pomalu,aby se dostala ke dveřím.
Najednou za sebou uslyšela zahyhňání.Zkameněla.Jakoby se nemohla pohnout,ale nakonec se přinutila pomalu otočit.V těle se jí hemžil strach čím dál víc a víc.Strachem skoro ani nedýchala.Myslela,že jí zabije vyděšení z toho,co uvidí.S vytřeštěnýma očima se otočila a uviděla mladou,blonďatou dívenku,která seděla na zábradlí schodiště a hrozně se chichotala.Byla perleťově modrá a vybledlá,jakoby byla duch.Měla krásnou,krajkovou košilku po kolena s malou dlouhou kapsou a byla jediná,která místnosti dodávala světlo.Houpala nohama dopředu a dozadu a přitom se dívala Nymfadoře pobaveně do očí.
,,Ahoj Doro."šeptla,seskočila ze zábradlí a holýma nohama začala pohupovat,jakoby tančila.
Mile se na Nymfadoru usmívala a té to v té chvíli došlo.Ten duch,byla Lilieta Subnýgerová,majitelka deníku mladé čarodějky.Nymfadora se odhodlaně nadechla a už,už chtěla něco říct,ale Lili ji zastavila.
,,Nemusíš se bát,neublížím ti."
Nymfadora pomalu přikývla.Lilieta naklonila hlavu na stranu a doširoka rozevřela své krásné,zářivé,modré oči.
,T-ty js-si Lil-lieta Subn-nýgerov-vá?"zeptala se Nymfadora koktavě.
,,hmm."zabručela na souhlas Lili a usmála se.
,,A-ale jak-ktož-že-"
,,Otevřela si můj deník."opověděla automaticky Lilieta.
Nymfadora na ni zaujatě pohlédla.
Lilieta se znovu zachichotala a dodala:,,Ty to ještě nechápeš?
,,N-ne."odpověděla a měla chuť se zeptat jestli je čarodějka.Už se chystala to udělat,ale Lili ji zase předběhla.
,,Ano,jsem čarodějka."řekla klidně Lili,jakoby jí četla myšlenky.
Sáhla do kapsy své perleťové košile a vytáhla z ní stejně zářivou,perleťově modrou hůlku.Nymfadora vytřeštila oči.Hůlka byla omotaná něčím,co nemohla rozpoznat.Jakoby na ní byly jakési znaky.
,,Ta je tvoje." pověděla Nymfadoře Lili,která jakoby na tuhle chvíli čekala velmi dlouho a za celou tu dobu si chystala,co Nymfadoře řekne.Lili si to náramně užívala,ale pak jakoby si vzpomněla na něco velmi důležitého a něco,k čemu cítila odpor a náhle se zatvářila vážně a odhodlaně.Vypadalo to,že si v duchu říká:,,Musíš to udělat takhle."
Nymfadora otevřela naprázdno ústa a už se chystala něco říct,ale nemohla najít správná slova.Měla spoustu otázek,na které se chtěla zeptat.
,,Už jsem si myslela že ten deník nikdy nenajdeš."povzdechla si kryticky Lili a její uculované a dětinské chování se rázem vrátilo.,,Tak na co čekáš?Vem si ji?"pobídla Nymfadoru a ruce,ve kterých svírala elegantně hůlku,nadzvihla blíž k Nymfadoře.
Nymfadora pochybovačně a třaslavě vztáhla po hůlce ruku.Jakmile se její prsty dotkly hladce opracovaného dřeva,vytřeštilo z hůlky oslnivá bílá záře,která Nymfadoru úplně oslepila,až si musela rukama zakrýt oči a vtom hůlku pustila.Nic neviděla,jenom velkou bílou záři vycházející z hůlky,které se ještě pře chvílí dotýkala prsty.A pak už nic necítila.